Blog už rok stojí. Neznamená to ale, že se nic neděje, nebo že mě víno přestalo bavit. Naopak, pomátla jsem se už úplně.
Kromě toho, že jsem pravidelně dojížděla na vzdělávací akce Asociace sommeliérů do Prahy, vyzkoušela jsem také vinařské moduly ICV na Mendelově univerzitě v Brně. Nevím, jaký vliv na finální rozhodnutí měla návštěva menzy v Lednici, kde Zahradnická fakulta sídlí (měla jsem játra na cibulce s rýží :D), každopádně jsem se po více než ročním přemítání v karanténě definitivně rozhodla a teď už dva měsíce dálkově studuji bakalářský (za normálních okolností kombinovaný) obor Vinohradnictví a vinařství.
Co si od toho slibuji, respektive, proč jsem do toho šla? Po více než 15 letech, co se živím strategickým marketingem a daty, jsem měla čím dál výraznější pocit, že potřebuji nové intelektuální impulsy :-). Nechci tím říct, že se v mých oborech už není v čem vzdělávat a kam posunovat, to určitě ne (a dokonce se po zkouškovém chystám na online Digisemestr), ale měla jsem potřebu si také rozšířit i jiné obzory, ve zcela jiné oblasti. Víno a gastronomie mě fascinují už skoro 20 let a jednou se stejně vidím ve spřízněných oborech, kde pak zároveň využiji svoje marketingové znalosti a zkušenosti. A právě v tomto se řídím větou, co nám visela na gymplu:
Štěstí přeje připraveným
Kdo dnes ví, koho na univerzitě potkám nebo kam mě studium zavede (i třeba díky povinné praxi). Rozšíření možností a perspektiv se navíc v dnešní době ukazuje jako více než nutné, vsadit svůj profesní život na jednu kartu, což jsem nikdy nechtěla a nedělala (mám diverzifikované jak portfolio služeb, tak klientů už teď), naopak jako rizikové: kdo ještě před pár měsíci v očekávání nějaké formy ekonomické krize tušil, že ta, co přijde, zcela ochromí celé sektory hospodářství a na mnoho dalších bude mít výrazný dopad (koneckonců, i já letos zaznamenávám útlum v poptávkách, zejména ze strany stálých klientů).
Kromě toho, kolem vína se motají hrozně zajímaví lidé, takže se těším i na svoje nové spolužáky. A vyučující. Dokonce ne všichni jsou mladší než já ;). I s Lojdovými se stále kamoším. Jen v době, kdy jsem se chtěla zajímat o to, co Loigi s vylisovanými hrozny kouzlí, se mi v životě naskytlo několik cestovatelských příležitostí: pracovně Čína, jazykovka v Anglii a poprvé sama měsíc někde: celý koronový únor jsem cestovala po Thajsku (a trochu odtud i pracovala). Mimochodem, že budu mít možnost ochutnat čínské víno, je jedna z těch věcí, které by mě nenapadly ani v těch nejdivočejších snech. No, a pak ten virus (z té Číny) přišel sem. Po uvolnění pravidel jsem si ještě na začátku října při sběru úžasného rýňáku předsevzala, že se u Loigiho co nejdříve otočím i ve sklepě, ale už je to tu zase: nevycházejte, pokud nemusíte. Nicméně věřím, že spolu ještě tu biodynamiku i zkušenosti s kvevri probereme.
A až bude o čem, třeba napíšu i nějaké postřehy k tomu studiu. Prvák se vína zatím moc netýká, tak mi držte palce, ať mě to neodradí!
Rok ve vinařství 