Loigi – špačci: pro letošek 1:0

Loigi – špačci: pro letošek 1:0

“Finišujeme!”

“Letošní vinobraní se blíží ke konci.”

Takové zprávy mi plnily zeď na Facebooku v posledních dnech.

Kdyby sociální sítě více využíval Loigi, podobný příspěvek by přitom mohl napsat snad už o měsíc dříve. Již na konci září byl totiž jedinou odrůdou, která zůstávala na keřích, rýňák v Popicích, kde hrozny v průměru vyzrávají o dva týdny později než v nedalekých Havraníkách.

Se sběrem přitom zlehka začali 7. září, tedy ještě před znojemským vinobraním. Na něm navíc (možná trochu k nelibosti samotného vinaře, který se na pár hodin vzdálil) padla většina do té doby sesbíraného havranického Müller Thurgau ve fázi burčáku. Před dosbíráním této odrůdy došlo poměrně netradičně v předstihu na Veltlín zelený. Hrozny byly už vyzrálé, a to nejen z hlediska cukernatosti, která dosáhla 24 stupňů, ale také fenologicky. A sběr uspíšily také nálety špačků poté, co v Havraníkách na polích okolo Loigiho vinohradu sklidili slunečnici, která měla jejich pozornost předtím. Loigi přitom vysledoval, že se špačci během dne periodicky vracejí, jako by si vyhlédli nějaký okruh a opakovaně zkoušeli, který z vinařů nebo zemědělců nebude zrovna ve střehu. Sám přitom žádné specifické pomůcky typu děla nepoužívá.

Rozdíly mezi oběma vinohrady jsou pro letošek těmi jedinými zřetelnějšími, jednotlivé odrůdy totiž dozrávaly prakticky zároveň, a to přesto, že po loňských zkušenostech Loigi některé méně odlisťoval, aby měly hrozny vyšší kyselinu. Dobré, poměrně suché podmínky tomuto přístupu přály. Na druhou stranu dřívější sběr aspoň dává šanci, že vína nebudou tak silná jako ta z ročníku 2018: Chardonnay má nyní přibližně 14,5 procenta alkoholu, u Tramínu vinař očekává ještě vyšší hodnoty.

S pomocí rodinných příslušníků Loigi postupuje rychlostí přibližně 50 beden denně: sesbírat by zvládli i více, ale na veškerou práci ve sklepě je pak už sám, ve více lidech by si stejně spíš překáželi. Rozemlet, odšťavnit na ručním lisu, nechat několik hodin odkalit… I tak chodil v průběhu těch nejintenzivnějších dní spát až k ránu.

Do sběračského procesu se na pár hodin zapojuji, zrovna když je na řadě Chardonnay. V autě a na přívěsu už jsou přitom naložené další burgundské odrůdy, které okrajově pěstují: Rulandské bílé a šedé. Hrozny vypadají zdravě, výjimečné viditelnější poškození je pouze od hmyzu, zabrat jim dal hlavně horký začátek září.

Od letošního Chardonnay si Vláďa hodně sliboval, cukernatost dosáhla pro vinaře téměř ideálních 24 stupňů, i když z prvotních selektivních sběrů to vypadalo až na 26. Celková úroda burgundských odrůd však není taková, jako čekal. Ještě než se tak vydávám na zpáteční cestu do Brna, jsem svědkyní spontánního vzniku vína, jaké jsme od Loigiho ještě neměli možnost ochutnat: společně pomleté a vylisované Rulandské bílé s Rulandským šedým nakonec nalívá do Chardonnay a Pinotu Noir.

Jak nakonec naložil s v ten den také posbíranou bednou Hibernalu, jestli skončila v rýňáku, Johanniteru, nebo všechny tři odrůdy spojil v jednom sudu, i k jaké další alchymii ještě vinař přistoupil, se musím zajet co nejdříve podívat.

Loigi prostě ve velkém neplánuje: nějakou počáteční představu sice má, ale pak poměrně výrazně improvizuje. Zatímco jiná vinařství tak mají cuvée dopředu daná a řeší tak maximálně poměr jednotlivých odrůd v nich, tohle je za mě zatím největším překvapením z výletů k přírodnímu (a hlavně malému) vinaři.

I když… pořád vám i sobě dlužím ten článek o kravských rozích.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s